Lokalitu kolem Labe u Dolních Beřkovic, kde se právě nacházíte, od nepaměti obklopovala řada rybářských a hospodářských stavení. Stojíte před historickým vodočtem, který byl původně částí patrového vodního mlýna. Vodou z hráze přehrazující celou šířku vodního kanálu mezi mlýnem a ostrovem byla poháněna velká mlýnská kola. Při mlýnu stála vodní věž zvaná Barborka, odkud se čerpala voda do zámku, parku, rozsáhlých zelinářských zahrad a do sadu. Dál po proudu Labe sloužil přívoz do Vehlovic na protější stranu řeky.
Na vzrůstající objem vodní dopravy reagovaly úřady rakouského mocnářství dalšími úpravami toku Labe a plánovanou stavbou jezu mezi Dolními Beřkovicemi a Liběchovem. Mlýnský kanál bral vodu hlavnímu řečišti za ostrovem a proto úřady mlýn odkoupily od lobkowiczkého panství. Místo vody nově poháněl mlýn a čerpací zařízení vodárenské věže parní pohon. Postupně byl odstraněn mlýnský jez při kanalizování Labe a výstavbě jezu v letech 1903–1907.
Za mlýnem směrem k zámku stály dvory pivovaru se sladovnou a lihovarem. Barokní komplex všech těchto hospodářských budov z první třetiny 18. století původně v majetku rodu Lobkowiczů byl zbořen v roce 1986 z důvodu plánované výstavby obchodního domu. Jeho stavba se ale nakonec nerealizovala.
Pilíř mlýna, na kterém je vodočet, dnes upomíná především na historické povodně v této obci, které od nepaměti ohrožovaly místní obyvatele. Labská voda ale také zavlažovala zahrady kolem břehů, umožňovala koupání na plovárnách kolem ostrova, v zimě poskytovala led pro pivovar a místní hostince nebo tolik potřebnou vodu pro provoz místního cukrovaru. Ten patřil v 19. století k největším v celém Rakousko-Uhersku.
Dominantou Dolních Beřkovic je zámek z roku 1606, přestavěný do dnešní podoby v roce 1853. Původně patřil rodu Belviců. Po Bílé hoře jim byl tento majetek zkonfiskován ve prospěch Polyxeny Lobkowiczové (1566 - 1642). Rodu Lobkowiczů patřil až do roku 1948. V pozdější době ho využívali jen pro reprezentační účely. Poslední Lobkowiczové žili v pohodlnější a modernější vile z roku 1913. Obě stavby obklopuje rozsáhlý park plný vzácných dřevin.
Za parkem bylo v minulosti velké zahradnictví, a dál k nádraží cihelny, strojírna a vinné sklepy vystavěné v roce 1870. V nich sídlila redakce odborného periodika Český vinař. Zdejší správci vinařství a beřkovští Lobkowiczové byli první v Českém království, kteří zde obnovili českou vinařskou tradici. Mělník se připojil mnohem později. Tehdějším dějištěm této obrody vinařství ve druhé polovině 19. století byly vinice na stráni na protilehlé straně Labe. Ve zdejším hostinci Na Knížecí byl v roce 1881 založen Zemský vinařský spolek pro Království české. Hostinec je dodnes centrem setkávání místních i odpočinkem pro turisty a cyklisty. Po modernizaci byl otevřen v roce 2008 a o 10 let později se na jeho fasádu vrátil restaurovaný knížecí erb.
Dnešní okolí vodočtu doznalo posledních změn s vybudováním cyklostezky v roce 2013.
Areál zámku dnes patří rodu Thurn – Taxisů. Byl v minulosti využit pro natáčení řady filmů a seriálů české i německé produkce. Možná jste jeho interiéry zahlédli v českých filmech Anděl páně 2, Hodinářův učeň nebo Šarlatán.
Zámek a mlýn s vodou poháněnými koly, 1853
Mlýn od ostrova ve 20. letech 20. století
Demolice v roce 1986